Nevím kdo psal tento článek, ale dost jsem se pobavil.
Špatná morálka týmu = 3 body !!!
FBC SPARTAK PŘEROV „C“ – FBC ZŠ U STADIONU UN IČOV 6:1 (1:0,2:1,3:0)
Nadpis by měl znít „Spadli z hrušky na zem“. To co Uničov v tomto utkání předvedl nemělo s florbalem nic společného. Souhra, napadání to neexistovalo. Střídačka připomínala německé vojáky po vylodění spojenců v Normandii. Naprostý zmar. A k tomu naprosto přesná a profesorská hra Přerova. Jak jinak to mohlo skončit? První šance sice byla na florbalce M. Kobylky. Jeho „volej“ však skončil mimo branku. To bylo z naší strany na nadlouho vše. Ke slovu se dostal soupeř, který šikovně vracel míček na obránce a využíval rohů hřiště. V 8 minutě jsme poprvé inkasovali. Po pravé straně se přes P. Škodu dostal útočník za naši branku, přihrál na brankoviště a volný, dobíhající hráč neměl problém rozvlnit poprvé síťku za zády gólmana. Snaha o vyrovnání se míjela účinkem. A míček končil v náručí gólmana nebo se vystřelit vůbec nepodařilo. Druhá třetina kopírovala tu předešlou. Přerovu stačilo kombinovat na vlastní polovině a pak vyrazit na rychlou zteč naší branky. Bezmocnost našeho útoku korunuje T. Šalda, M. Kobylka či P. Galetka. Nakonec se přece jen napadání našich útočníků dočká odměny. M. Kobylka získává míček, přihrává ho M. Rotreklovi a ten vyrovnává na 1:1. Ovšem z naší strany to bylo poslední „baroko“, jak by řekl tatíček trenér Brückner. Dvě minuty poté bylo rozhodnuto. F. Vrána si naběhne střed hřiště s tím, že vystřelí, ale je mu odebrán míček pomocí faulu a z protiútoku inkasujeme. K míčku se dostal hráč s číslem 7, „lehce“ zasprintoval a v pohodě si připravil míček ke střele. Jeho vyslaný projektil málem protrhl síťku – 1:2. Tatáž situace nastala ve 12. minutě. Hráč soupeře, nikým neatakován, opět provětrává zapomenuté pavučinky branky P. Šenka. Obránci si zřejmě odskočili na „pasové“, aby si potvrdili dovolenou na Kajmanech. Nechat hráče, aby si v klidu zpracoval balónek a měl skoro „hodinu“ na střelbu je naprosté diletantství! Třetí dějství je naprosto zbytečné komentovat. V čase 3:02 si hráč A. Borges z našich tří hráčů udělal „dobrý den“. Jak získat míček a nedostat gól? Tento manuál by měl být vytvořen pro naše některé borce Uničova. Svou akci završil zřejmě nejhezčí brankou utkání. Jeho následné nesportovní gesto bylo odměněno trestem 2+10. V 7. minutě máme šanci hrát přesilovou hru. Když se nedaří, tak se nedaří. V této herní variantě dvakrát inkasujeme. Za jednu z mála pozitivních věcí stojí chycené trestné střílení P. Šenkem.
Slovo trenéra: Na střídačce chyběla atmosféra, napětí, prostě vše. Většina hráčů dala ze svého polovinu z toho co v nich je! Někteří ani to. A počítat, která lajna nejvíce inkasuje nejvíc branek je trochu divné. Florbal je kolektivní sport, alespoň si myslím.
FBC ZŠ U STADIONU UNIČOV – FBC SOKOL MOHELNICE 9:2 (1:2,4:0,4:0)
Druhé utkání nabídlo to lepší z královského města, ale pouze herně. Slovní úlety na střídačce připomínaly děťátko, kterému se stala bolístka. Začátek jak z partesu. Mohelnice se nestačila divit co se děje. Hráči ve žlutých dresech na ně vlítli, ale koncovka byla opět žalostná. Složení týmu doznalo změn. Přijel P. Sladomel z „B“ týmu a i jeho zásluhou se zvedla hra třetí lajny. P. Havlíček šel podpořit zadní šiky a do druhé lajny, která byla v prvním utkání absolutně nevýrazná, se přesunul M. Rotrekl místo T. Šaldy. Výsledkem byla větší nátlaková hra, více šancí, ale opět… Jak by řekl klasik: „Je to možné???“ Hrát na fotbalovou branku, tak by Uničov vedl rozdílem třídy. A tak přichází trest v podobě inkasované branky. Lehce tečovaný míček v 5. minutě končí za zády, do té doby nudícího se A. Pavláta. Střídačka byla však jak proměněná. Najednou mají kluci zájem hrát i když se prohráváme. Tlak se stupňuje a Mohelnice neví co dělat. Ale opět stačí chyba v rozehrávce a na ukazateli svítí stav 0:2. Čas 10:16. Pak přichází zřejmě rozhodující chyba brankáře „sokolíků“. Šest vteřin před koncem třetiny si sráží sám míček za „svoj chrbát“ a snižujeme na 1:2. Úvod druhého dějství je znovu v moci Uničova. Srovnat na 2:2 se podaří T. Šaldovi po nezištné přihrávce Š. Millera na začátku 4. minuty. Mohelnice kontruje, ale A. Pavlát si své tělo postavil tak dobře, že míček nemá šanci jít dál . Po vyrovnání jsou kluci z Mohelnice jak opaření. Veškerá souhra začíná váznout a do hry se dostává Uničov. To se potvrzuje na začátku 10. minuty, kdy P. Škoda zvyšuje na 3:2. O půl minuty později L. Jemelka po přihrávce M. Rotrekla upravuje na 4:2. Poslední zářez v této třetině dává opět L. Jemelka v přesilové hře. Poslední třetina se pouze dohrávala. Trenér T. Dokoupil, připomínal mě samotného v prvním utkání, kdy veškeré připomínky a rady na zlepšení hry a výsledku jsou zbytečné.
Sestava:
Brankáři: Pavlát, Šenk
Obránci: Havlíček D., Zach, Škoda, Zach, Krejčí, Havlíček
Útočníci: Rotrekl, Kobylka, Müller, Šalda, Macho, Jemelka, Galetka, Sladomel P.,
Slovo trenéra: Hra se zlepšila. Kluci sice více makali, ale Mohelnice opravdu neměla svůj den. Pak jsou tu další věci a to dost podstatné!!! Jestli se někomu nelíbí hra na 5 (pět) obránců, tak běž hrát tenis nebo golf, tam se nestřídá !!!! Posunutí P. Havlíčka do obrany a příchod P. Sladomela do třetí formace mělo jenom pozitivní přístup. A to co se odehrálo na konci 2. třetiny bylo naposledy!!! Kritizuj, ale začni u sebe!!! Vezměte si M. Rotrekla, ten chce hrát a vyhrát a vaše ego se hádá o to jak dlouho kdo hrál… To jste tým ???