Hodnocení týmu starších žáků

   Umístění odpovídá hře i výsledkům, kterou tato kategorie předváděla. Porazit Mohelnici či Olomouc se bohužel nepodařilo. Tým, který jsem poprvé jako trenér přebíral po jiném vedoucím. Tým, který v loňské sezóně hrál za mladší žáky, z posledních osmi zápasů jeden vyhrál, jeden remizoval a zbytek prohrál. Tým, který začínal pomalu od nuly. Tým, který ve svém středu nemá žádného leadera, jenž by zavelel ke zteči. Tým, který od druhé poloviny sezóny bojuje až do konce utkání. Tým, který má chuť hrát. Tým, kterou tvoří parta „pubošů“ kolem H. Chlupové. Tým, který si kupuje nové florbalky a samotná hra zvaná florbal je baví. Tým, který má budoucnost??? Ano či ne??? Hodím tam flashback. Málokdo si už vzpomene co jsem napsal jako prognózu na tuto sezónu. Vyšla naprosto bohužel naprosto přesně. Vraťme se do reality. Nevyhráli jsme ani jediné utkání s Mohelnicí či FBS Olomouc. Toto budiž velkým mínusem. Oba týmy však byly daleko lepší. Největší rozdíl byl v obranné fázi. Tam je ta největší slabina Uničova. Na druhou stranu tam zase máme nejvíce hráčů, kteří by se uplatnili ve sportu sumo. Útočné řady byly lepší, ale stále se hledalo optimální složení. Brankáři zráli jako víno. Čím déle se hrála soutěž, tím byli lepší. A jak obstáli samotní hráči? Brankáři: F. Zbořil – od počátku sezóny bylo jasné kdo bude brankářskou jedničkou. První turnaje nebyly příliš přesvědčivé. Chvílemi to vypadalo, že se Filip bojí chytat. Jak šel čas, tak šla forma pomalu nahoru a poslední turnaje chytal opravdu skvěle. Nedostatky jsou ve výhozech. O. Novotný – vzrůstem malý, ale velmi mobilní. Příliš toho neodchytal, ale nezklamal. Chytání ho baví, ale občas je nervózní z toho, že má nastoupit do branky.

Obránci: D. Hradil – kluk, který by se více uplatnil v judu. Bojovník, který chce furt něco zkoušet. Zvlášť když má míček u mantinelu a florbalku v jedné ruce. Střelu má dobrou, ale nevyužívá toho. M. Hodulák – pozičně dobré, ale přihrávky, střelba špatné, velmi špatné. Občas zbytečně odpaluje míčky. Holt, je to hokejista. D. Buřval – překvapení. Pěkná hra tělem i florbalkou. A to půl roku nehrál, ale jakmile chytne tu svou „náladu“, tak je to v pytli. Škoda, že víc neukázal u mladších žáků. V. Polák – jeden turnaj lepší, druhý horší. U toho horšího byly vidět návyky z mladších žáků. Stojím a čekám. Ve druhém utkání se probudím a hraji o 100% lépe, protože kategorie u starších žáků se hraje úplně jinak. A. Skopal – v obraně výkyvy, poslední dobou nemohl hrát, což je škoda. Vždy se mu do toho něco připletlo. Na tréninku střelec, který provětrá poslední pavučinky, ale…bohužel T. Dolák – nebudu hodnotit, hrál toho velmi málo. Špatný přístup k florbalu z něj dělá neperspektivního hráče.

Útočníci: V. Galetka – maximální bojovník, střelec, ale když se nedařilo byl schopný v počátku sezóny vypustit utkání. Poslední dobou se to už nedělo. Frajer, který k sobě potřebuje ty správné spoluhráče. Má velmi dobré kritické mínění o naší hře i o florbale celkově. D. Krejčíř – hvězda u mladších žáků. Bohužel trenéři této kategorie tuto „hvězdu“ už nechtějí. U starších žáků má své dny. Pokud se daří nasází gólu jak bramborů do řádku. Když se nedaří, tak mění florbalky jak „holky“. M. Šinglovič – v loňské absolutně nevýrazný. Letos měl daleko vyšší zápasové vytížení a jeho hra se posunula směrem vzhůru. Začal pravidelně dávat góly. Občas příliš dlouho vede míček.  D. Kipritidis – „mít či nemít???“ Velmi problematický hráč (trotl), kterého sráží až nepřirozená touha vyhrát. Pokud tým prohrává o dvě či tři branky, tak ho to nebaví a jeho „kecy“ na střídačce negativně ovlivní celý tým. Daří-li se, tak je tu naprosto jiná tvář Denise. Šlape jak hodinky. Myslím si, že se na něm velmi podepsali trenéři fotbalu…J. Výkruta – bojovník, který je rád za každou šanci být na hřišti. V průběhu sezóny šel herně nahoru. Výsledkem jsou získané body v kanadském bodování. O svých slabých stránkách ví a chce je odstranit. H. Chlupová – „růže mezi trny“. Pro Hanku je těžké bojovat se staršími žáky. Už je to jiná kategorie. Kluci více hrají do těla a už to není žádný balet. I tak se prosadila, ale je stále má velké rezervy. I zde je vidět velký posun vpřed. F. Kučera – malý vzrůstem, ale velký bojovník. Nevzdává žádný souboj a do všeho jde naplno. To je velký rozdíl mezi ním a D. Kipritidisem. Co by potřeboval, je nová forbalka. Poslední turnaje za starší žáky i za kategorii dorostenců odehrál famózně. J. Navrátil – začínal jako útočník, končí jako obránce. Neskutečná změna, která prospěla i týmu. Jde do těla, nebojí se střely, hraje víc než před tím a poslední turnaje tvořil pilíř obrany. A baví ho to. Super.