Hodnocení dorostenců „B“

Třetí místo vypadá pěkně, ale je naprosto mimo „Matrix“. Raději to dát Starhillu nebo Playmakers. Neskutečná individua se potkala v této kategorii. Samotná hra v průběhu sezóny připomínala B. Millera při SP ve sjezdu. Čím blíž je k cíli tím je unavenější a víc rozházenější. Místo jednolitého týmu se na turnajích představovali jako banda individualistů. Zbytečné slovní výlevy vyvolávaly napětí na palubovce, ale i na střídačce. Hádat se o to, kdo zavinil gól je naprosto stupidní. Hádat se o holku mi připadne naprosto normální nebo jestli jsi slávista či sparťan.Táhnou za jeden provaz… Ani náhodou. Možná by jim pomohla brigáda v ostravských dolech.

Brankáři: V. Košák – zpočátku chytal za A tým, postupem času se mu daleké výlety přestali líbit a vyměnil trikot za Béčko. I zde měl výkyvy. Zachytal skvěle, ale pak připomínal naprostý cedník. Svou roli však hrála i obrana. Posun zaznamenal ve svém postoji. Více stojí než klečí. Je to ku prospěchu? Kdo ví? F. Zbořil – moc se mu do této kategorie nechtělo, ale musel. Chytal lehčí utkání, kde úplně nepropadl.  J. Škop – má výstroj, může chytat, ale celej jeho mozkový systém funguje úplně mimo realitu. Konečná, vystupovat!!! Obránci: M. Chlup – skvělá střela a poziční hra. Jakmile má na své straně nějakého „rychlonožku“ tak to „zavání“ faulem a občas i velmi nepříjemným závarem u branky.  A. Matoušek – naprostý „mimoň“. Utkání je v pohodě, on též, prohráváme a je to v pytli, občas i dál. Všichni kolem mne za vše můžou , ale já jsem na hřišti nebyl i když jsem tam byl. Občas naprostý „rapl“. J. Kučera – kliďas, přijedu, odehraji si svoje. Sem tam si i zachytám a „vo co de?“ Vím na co mám a to hraji. A stále s úsměvem. Václav Košák – postupem času se zlepšoval, ale jeho svět tvoří fotbal. Útočníci: Václav Jemelka – to samé co J. Kučera. Oba super kluci a pohodáři. Florbalem se bavil, nahrával, střílel a dával branky. Měl hrát častěji. I výsledky by možná vypadaly jinak. M. Martinák- tahoun týmu. Běžec na dlouhé tratě. Potřebuje hrát a hrát. A méně sekat. Novodobý Čingischán. L. Havlíček -  endemický druh, který jinde nenajdete. Neskutečný kluk, který si z ničeho nic nedělá. Jako hráč šel hodně nahoru. To co se naučil v první lize, šikovně použil ve 2. lize dorostenců. Neskutečný letec a kecálista. Kdykoliv měl kapitánskou pásku, tak se většinou hrálo několik hodin déle. Z. Mazák – jaký to byl skvělý hráč… Škola, kamarádi a vše je pytli… Forma a florbalové umění poslední turnaje připomínalo mladší žáky. Škoda… V. Crhonek- neustále chce dávat góly, občas i na úkor přihrávky. Výborně si hledá místo na brankovišti, kde ví co má kam doručit. Zlepšuje se, ale jsou tam stále rezervy, hlavně střelba z větší vzdálenosti. R. Lukas – „bruslař“, hrál za „B“ tým jediné utkání a totálně propadl. Běhal a běhal, ale úplně někde jinde, než by měl. Své lepší já si odbyl za „A“ tým. P. Ryp – hrál velmi málo, skoro vůbec. Hrál šest utkání, ale byl velmi nevýrazný. Zřejmě jeho poslední setkání s florbalem. M. Kopas – naprostý „blbec“. Mohl něčeho dosáhnout., ale blíž mu byli takzvaní kamarádi a florbal pro něho definitivně skončil. I když jeho hra připomínala Černobyl: „Míček jako by svítil a on na něj furt koukal“. D. Kipritidis – viz. starší žáci. F. Kučera – první utkání v této kategorii bylo nemastné, neslané. Další vystoupení byla super. Bojoval a dočkal se i zasloužených gólů. R. Štopl – myslel si, že by mohl prorazit přes florbal, zůstal nakonec věrný fotbalu. Naprostý flegmatik, který kdyby makal, tak měl na víc. J. Navrátil – v této kategorii hrál v útoku. Veškeré šance zahazoval jako na běžícím pásu. Je lepší obránce než útočník. Věčně v pohodě.